Asparagus racemosus - Shatavari
Obsažena v přípravcích
Anxo protector
Stress protector
Charakteristika a obsahové látky
Asparagus racemosus je keř rostoucí do výšky 1-3 m. Kromě saponinů
obsahuje alkaloidy, bílkoviny, škroby, třísloviny, slizy, vanilin,
coniferin a diosgenin. Typ saponinů se liší podle geografického výskytu rostliny.
Rostliny nalezené v jižní Indii obsahují A4 saponiny, rostliny ze severní Indie tyto
saponiny neobsahují. Steroidní saponin shatavarin (viz obr.) je hlavním glykosidem,
obsahuje tři molekuly glukózy a jednu molekulu rhamnózy vázané na sarsasapogenin.1
Klinické využití
Methanolický extrakt kořenu A. racemosus vykázal in vitro značný antibakteriální
účinek proti Escherichia coli, Shigella dysenteriae, S. sonnei, S. flexneri,
Vibrio cholerae, Salmonella typhi, S. typhimurium, Pseudomonas putida, Bacillus
subtilis a Staphylococcus aureus. Byly použity různé koncentrace (50, 100, 150 μg/ml).
Účinek extraktu byl srovnáván s účinkem chloramfenikolu.2
A.racemosus vykázal také v dávce 200 mg/kg zvýšení fagocytární a mikrobicidní aktivity monocytů - makrofágů.3
Byl zkoumán antioxidační účinek surového extraktu a čištěné vodné frakce A. racemosus
proti membránovému poškození indukovanému volnými radikály vzniklými expozicí gama-záření
na mitochondriích krysích jater. Gama-záření v dávce 75 - 900 Gy indukovalo lipidovou
peroxidaci. Aktivní frakce obsahovala polysacharidy označené jako P3 a byla účinná už
v koncentracích 10 μg/ml. Surový extrakt i vodná frakce signifikantně inhibovaly
lipidovou peroxidaci a oxidaci proteinů. P3 frakce více inhibovala lipidovou peroxidaci,
zatímco surový extrakt byl mnohem účinnější proti oxidaci proteinů. Účinky jsou srovnatelné
s antioxidační aktivitou glutathionu a kyseliny askorbové.4
Methanolický extrakt A. racemosus se ukázal být také antitusikem. Vykázal signifikantní
aktivitu u kašle indukovaného oxidem siřičitým u myší. Inhibice kašle (40,0 a 58,5 %)
byla srovnatelná s inhibicí po podání 10-20 mg/kg kodeinu (36,0 a 55,4 %).5
A.racemosus je již dlouho využíván v tradiční ajurvédské medicíně při dyspepsiích
a jako laktagogum. Byl proto srovnáván s metoklopramidem, který se používá při
dyspepsiích k redukci žaludečního vyprazdňovacího času. Vyprazdňovací poločas byl
studován u osmi zdravých mužů. Základní poločas byl 159,9 ± 45,9 min. Použitím A.
racemosus byl redukován na 101 ± 40,8 min (p < 0,001). Metoklopramid redukoval poločas na 85,3 ± 21,9 (p < 0,001).
Signifikantně se účinky obou léčiv neliší.6
Dávkování a toxicita
Průměrná dávka je 250 mg dvakrát denně. U konkrétních onemocnění je vhodné dávku individuálně upravit.
Dosud nebyly popsány žádné závažné nežádoucí účinky.7
Asparagus racemosus je obsažen například v přípravcích StresProtect elixír,
StresProtect sirup, MenoProtect tbl., TussiProtect tbl., GynoProtect tbl., OsteoDetoxProtect tbl.
Mgr. Kateřina Horáčková, Lékárna U Černého orla, Svoboda nad Úpou
Zdroje
1. Kanitkar: J. Res. Ind. Med. 3, 2, 1969; Sankarasubramanian, Curr. Sci., 38, 414, 1968.
2. Mandal S.C., Nandy A., Pal M., Saha B.P.: Evaluation of antibacterial activity of Asparagus racemosus Willd. Root. Phytother. Res., 2000, 14, 118-119.
3. Rege N.N., Dahanukar S.A.: Quantitation of microbicidal activity of mononuclear phagocytes: an in vitro technique. J. Postgrad. Med. 1993, 39, 22-25.
4. Kamat J.P., Boloor K.K., Devasagayam T.P., Venkatachalam S.R.: Antioxidant properties of Asparagus racemosus against damage induced by gamma-radiation in rat liver mitochondria. J. Ethnopharmacol., 2000, 71, 425-435.
5. Mandal S.C., Kumar C.K.A., Mohana Lakshmi S., Sinha S., Murugesan T., Saha B.P., Pal M.: Antitussive effect of Asparagus racemosus root against sulfur dioxide-induced cough in mice. Fitoterapia, 2000, 71, 686-689.