Centella asiatica
Obsažena v přípravcích
Popis a účinné látky
Centella asiatica je bahenní rostlina, která roste na Madagaskaru, v Indii,
na Srí Lance, v Indonésii a v některých částech jižní Afriky.1
V rostlině jsou obsaženy triterpenické glykosidy (indocentellosid, brahmosid,
brahminosid, asiaticosid, thankunisid, isothankunisid), jejich kyseliny vzniklé
hydrolýzou glykosidů (indocentoová, brahmová, asiatová, thankunová, isothankunová),
mesoinositol, centelóza (oligosacharid), flavonoidy (kvercetin, kempferol).2
Mechanismus účinku
Za účinky C. asiatica jsou zodpovědné především triterpenické glykosidy a jejich
kyseliny (v literatuře označované jako celková triterpenická frakce TTFCA). Tato
frakce působí změny v metabolismu mukopolysacharidů3 a zlepšuje mikrocirkulaci
ovlivněním jejích parametrů.4,5,6
Samotný asiaticosid zlepšuje epitelizaci ran, zvyšuje obsah hydroxyprolinu a kolagenu.7
Klinické využití
Byl studován účinek TTFCA na sérové hladiny uronové kyseliny a lysozomálních
enzymů zapojených do metabolismu mukopolysacharidů (β-glukuronidáza,
β-N-acetylglukosaminidáza, arylsulfatáza) u pacientů s varixy. Původní
hladiny uronové kyseliny a lysozomálních enzymů byly zvýšeny, indikovaly
zvýšený obrat mukopolysacharidů. Během léčby extraktem (60 mg denně po dobu tří měsíců)
se tyto hladiny výrazně snížily. Na konci léčby byly hladiny signifikantně nižší
než na počátku léčby (p < 0,01).3
V novějších pracích byly zkoumány účinky TTFCA na mikrocirkulaci u pacientů s
venózní insuficiencí a diabetickou mikroangiopatií a neuropatií.
U 87 pacientů s chronickou venózní mikroangiopatií byl testován účinek TTFCA
podávané perorálně v dávkách 30 a 60 mg po dobu 60 dní proti placebu. Během léčby
nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky. Sledované mikrocirkulační parametry -
perimaleolární průtok v klidu (RF) a transkutánní pO2 a pCO2 -
se výrazně zlepšily. Účinky se zdají být závislé na dávce.4
Další studie (randomizovaná a kontrolovaná placebem) měla zjistit, zda dokáže
TTFCA zlepšit mikrocirkulaci u pacientů s diabetickou mikroangiopatií a neuropatií.
Pacienti dostávali 60 mg dvakrát denně po dobu 12 měsíců. Bylo zjištěno, že je podávání
C. asiatica v časných stádiích mikroangiopatie vhodné k zamezení progrese onemocnění.6
U cestujících letadlem (cesta turistickou třídou delší než 3 hodiny) byla provedena
studie vlivu TTFCA na vznik mikroangiopatie během cestování. Sledované parametry byly
opět RF, pO2, pCO2 a navíc vznik a intenzita edému. Extrakt byl podáván v dávce
60 mg třikrát denně dva dny před letem, v den letu a den po letu. U kontrolní
skupiny byl pozorován výrazný vzestup pCO2 a tvorby edémů a pokles RF. Změny
ve všech parametrech byly mírnější (p > 0,05) u skupiny užívající C. asiatica.
Výskyt edémů byl signifikantně nižší u léčené skupiny (p < 0,025).5
Účinek samotného asiaticosidu byl studován u normálního a zpožděného hojení ran na morčatech.
U bodných ran vedla topická aplikace 0,2 % roztoku asiaticosidu k 56 % zvýšení obsahu
hydroxyprolinu, 57 % zvýšení tažné síly, zvýšení obsahu kolagenu a zlepšení epitelizace.
U krys s diabetem způsobeným streptozocinem, kde dochází ke zpoždění hojení, zvýšila
topická aplikace 0,4 % roztoku asiaticosidu obsah hydroxyprolinu, tažnou sílu, obsah
kolagenu a epitelizaci, čímž se usnadnilo hojení.7
Byly studovány antiproliferativní účinky vodného extraktu C. asiatica na
keratinocyty. K porovnání účinku byly použity vodný extrakt Psoralea corylifolia
a dithranol. Vodné extrakty rostlin inhibovaly replikaci keratinocytů. Antipsoriatický
účinek C. asiatica způsobují s největší pravděpodobností triterpenické glykosidy
asiaticosid a madecassosid. Účinek těchto sloučenin je srovnatelný i s dithranolem.8
U extraktů C. asiatica byly pozorovány účinky na centrální nervový systém.
Ve studii prováděné na krysách (samci, váha 200 - 250 g) byly zkoumány účinky
vodných, methanolických a chloroformových extraktů na kognitivní funkce krys.
Zlepšení učení a paměti vykázaly pouze vodné extrakty (dávka 200 mg/kg po dobu
čtrnácti dní). Poté byly provedeny další experimenty s vodnými extrakty (dávky 100,
200 a 300 mg/kg). Zlepšení vykázaly všechny dávky, dávky 200 a 300 mg/kg vykázaly
navíc signifikantní pokles hladiny malondialdehydu v mozku a signifikantní vzestup
hladiny glutathionu. Dále byl u dávky 300 mg/kg pozorován signifikantní vzestup
hladin katalázy. Ze studie vyplynulo, že vodný extrakt C. asiatica zlepšuje
kognitivní funkce a působí jako antioxidant.9
V další studii na krysách byl prokázán antiulcerózní účinek čerstvé šťávy C. asiatica.
Krysám bylo podáváno p.o. 200 a 600 mg/kg čerstvé šťávy dvakrát denně po dobu pěti
dní. Vředy byly vyvolávány různým způsobem (ethanolem, aspirinem, stresem). Výsledky
byly srovnatelné s působením sucralfátu (250 mg/kg, p.o., 5 dní). Dávky 600 mg/kg
signifikantně zvyšovaly gastrickou produkci mucinu.10
Centella má velké využití i v kosmetologii. Studie z roku 2006 uvádí mechanismus indukce
tvorby kolagenu, za účinek je zodpovědný saponin asiaticosid. Studie se vztahovala ke
stárnutí kůže vlivem poklesu hladin kolagenu (typ I).
Zpráva z roku 2003 zařazuje Centellu mezi potravní doplňky vhodné k podpoře správného
a rychlého hojení ran.Krém s obsahem extraktu byl použit pro studii, která zkoumala
vliv krémů na vznik a prevenci těhotenských strií. Krém vykázal preventivní účinek
u žen, u kterých se v minulosti strije vyskytly
Dávkování a toxicita
Denní dávka suchého extraktu se pohybuje v rozmezí 0,5 - 2,0 g v závislosti na indikaci.
Dosud nebyly popsány žádné závažné nežádoucí účinky. Topická aplikace může někdy způsobit
fotosenzibilizaci a dermatitidu. Není vhodné podávat C. asiatica dětem mladším dvou
let. Starším dětem a lidem nad 65 let je vhodné dávku snížit.11
C. asiatica je obsažena v přípravku MindProtect tbl., MindProtect sirup, MigrenProtect tbl.,
MigrenProtect sirup, AdaptoProtect tbl., SkinProtect sirup, AnxoProtect tbl., SkinProtect tbl.,
VenoProtect tbl., Centella pleťový krém, Centella sprchový gel, tělové mléko,
vlasový šampon, vlasový balzám.
Mgr. Kateřina Horáčková, Lékárna U Černého orla, Svoboda nad Úpou
Zdroje
1. http://www.cancer.org/eprise/main/docroot/eto/content/ETO_5_3X_Centella?sitearea=ETO
2. Bhattacharyya: J. Indian Chem. Soc., 1956, 33, 893; Rastogi et al: J. Sci., Industr. Res. 1960, 19B, 252; Dutta, Basu: Ibid., 1962, 21B, 239; Dutta, Basu: Indian J. Chem., 1967, 5, 586; Dutta, Basu: Bull Nat. Inst. Sci. India, No 37, 1968, 178; Singh, Rastogi: Phytochem. 1969, 8, 917; Rao, Seshadri, Curr. Sci., 1969, 38, 77.
3. Arpaia M.R., FerroneR., Amitrano M., Nappo C., Leonardo G., del Guercio R.: Effects of Centella asiatica extract on mucopolysaccharide metabolism in subjects with varicose veins. Int. J. Clin. Pharmacol. Res. 1990, 10, 229-233.
4. Cesarone M.R., Laurora G., De Sanctis M.T., Incandela L., Grimaldi R., Marelli C., Belcaro G.: The microcirculatory activity of Centella asiatica in venous insufficiency. A double blind study. Minerva Cardioangiol. 1994, 42, 299-304.
5. CesaroneM.R., Incandela L., De Sanctis M.T., Belcaro G., Geroulakos G., Griffin M., Lennox A., Di Renzo A.D., Cacchio M., Bucci M.: Flight microangiopathy in medium- to long-distance flights: prevention of edema and microcirculation alterations with total triterpenic fraction of Centella asiatica. Angiology 2001, 52 Suppl 2, S33-37.
6. Incandela L., Belcaro G., Cesarone M.R., De Sanctis M.T., Nargi E., Patricelli P., Bucci M.: Treatment of diabetic microangiopathy and edema with total triterpenic fraction of Centella asiatica: a prospective, placebo-controlled randomized study. Angiology 2001, 52 Suppl. 2, S27-31.
7. Shukla A., Rasilk A.M., Jain G.K., Shankar R., Kulshrestha D.K., Dhawan B.N.: In vitro and in vivo wound healing activity of asiaticoside isolated from Centella asiatica. J. Ethnopharmacol. 1999, 65, 1-11.
8. Sampson J.H., Raman A., Karlsen G., Navsaria H., Leigh I.M.: In vitro keratinocyte antiproliferant effect of Centella asiatica extract and triterpenoid saponins. Phytomedicine 2001, 8, 230-235.
9. Veerendra Kumar M.H., Gupta Y.K.: Effect of different extracts of Centella asiatica on cognition and markers of oxidative stress in rats. J. Ethnopharmacol. 2002, 79, 253-260.
10. Sairam K., Rao C.V., Goel R.K.: Effect of Centella asiatica Linn on physical and chemical factors induced gastric ulceration and secretion in rats. Indian J. Exp. Biol. 2001, 39, 137-142.
11. http://www.ion.com.au/~iridology/Centella.html

